Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě je interdisciplinární projekt podpořený Operačním programem Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti.
Projekt Urbanita si klade za cíl pochopit klíčové otázky vývoje městského prostředí v českém kontextu od středověku po současnost. Projekt kombinuje historický, sociologický, antropologický a geoinformatický výzkum s cílem nabídnout nové pohledy na komplexní otázky městské nerovnosti, adaptability na krize a transformace veřejného prostoru.
Základním přístupem projektu je koncept „historie současnosti“. Ten umožňuje zkoumat historické příčiny a kontexty současných výzev, jako jsou klimatické změny, migrace, nerovnosti a konflikty spojené s veřejným prostorem. Projekt pracuje s předpokladem, že hlubší porozumění minulosti může poskytnout praktické modely pro spravedlivé a inkluzivní plánování městského prostoru v současné demokratické společnosti.
Sandrine Kott je emeritní profesorkou moderních evropských dějin na Univerzitě v Ženevě a držitelkou titulu Global Distinguished Professor na New York University. Specializuje se na dějiny práce a na sociální a bytovou politiku v západní i východní Evropě. Kromě více než 130 odborných článků publikovala osm monografií a editovala více než dvacet kolektivních publikací. Založila a vede výzkumnou platformu History of International Organizations Network (HION).
Rubina Raja je profesorkou klasické archeologie a dějin umění na Aarhuské univerzitě, v letech 2015–2025 vedla Centrum pro vývoj městských sítí (Centre for Urban Network Evolutions, UrbNet). Je přední světovou odbornicí na městskou a krajinnou archeologii; specializuje se na vizuální kultury starověkého Středomoří a Předního východu a na sociální sítě od helénistického období po středověk.
Philipp Ther je profesorem dějin střední a východní Evropy na Vídeňské univerzitě, kde založil a dosud vede Výzkumné centrum pro dějiny transformací (Research Center for the History of Transformations, RECET). Specializuje se na komparativní sociální a kulturní dějiny střední Evropy v 19. a 20. století se zvláštním zaměřením na nacionalismus, migraci, hudbu a dějiny transformací od 80. let 20. století. V roce 2019 mu byla Rakouským vědeckým fondem udělena Wittgensteinova cena, nejvyšší ocenění pro vědce v Rakousku.
Florian Urban je profesorem dějin architektury a vedoucím oddělení History of Architecture and Urban Studies (HAUS) na Glasgow School of Art. Ve svém výzkumu se zabývá vztahem mezi urbanismem a architekturou a jejich politickými, sociálními a kulturními souvislostmi, architekturou hromadného bydlení a dějinami postmoderní architektury v podmínkách socialismu. Jeho kniha Tower and Slab: A Global History of Mass Housing (Routledge, 2012) získala cenu za nejlepší knihu Mezinárodní společnosti pro dějiny plánování (International Planning History Society, IPHS). Jeho kniha Form Follows Fuel – 14 Buildings from Antiquity to the Oil Age (Routledge, 2026), napsaná spolu s Barnabasem Calderem, se zabývá otázkami zabudované a provozní energie v historických stavbách.
Oliver Ibert je profesorem ekonomické geografie a profesorem socio-prostorových transformací na Braniborské technické univerzitě Cottbus-Senftenberg, od roku 2019 také ředitelem Leibnizova institutu pro výzkum společnosti a prostoru (Leibniz Institute for Research on Society and Space, IRS). Ve svém výzkumu se zaměřuje na tvůrčí procesy z prostorové perspektivy, praktiky práce se znalostmi, dočasné organizace, geografii tvorby hodnot, online komunity, reakce na krize a politiku regionálního rozvoje.
Projekt Urbanita stojí na třech klíčových výzkumných záměrech, které pokrývají komplexní problematiku městského vývoje, jeho historických kořenů i současných výzev. Tyto záměry jsou koncipovány tak, aby se vzájemně doplňovaly a vytvářely synergii napříč interdisciplinárním výzkumem.
1. Veřejný prostor – místo kreativity a konfliktu
Cílem výzkumného záměru je zkoumat veřejný prostor jako klíčový ukazatel společenských změn, kreativity a konfliktů. Cílem je porozumět historickým i současným dynamikám, které ovlivňují veřejný prostor, a navrhnout jeho možnou demokratickou a inkluzivní transformaci.
Historická analýza
Zmapovat vývoj veřejných prostorů od středověku po současnost s důrazem na jejich politickou, sociální a symbolickou roli.
Demokratizační potenciál
Prozkoumat, jak může veřejný prostor fungovat jako platforma pro demokratické procesy, sociální integraci a participaci občanů.
Kreativita a konflikty
Identifikovat role veřejného prostoru při podpoře kreativity a jako místa, kde se projevují a řeší společenské konflikty.
Participativní plánování
Navrhnout modely participativního plánování pro městské správy, které zohlední historické a současné poznatky.
2. Město jako prostor nerovnosti
V rámci tohoto výzkumného záměru bude odborný tým analyzovat sociální a prostorové nerovnosti ve městech v historickém i současném kontexu. Cílem je pochopit kořeny těchto nerovností a jejich dopad na každodenní život obyvatel i plánování městského prostředí.
Historické kořeny nerovností
Analyzovat, jak historické procesy (např. industrializace, migrace, urbanizace) formovaly nerovnosti v městském prostředí.
Sociální stratifikace
Zkoumat, jak se sociální a ekonomické rozdíly projevují v prostorovém uspořádání měst.
Vizualizace dat
Využít geoinformační technologie k vizualizaci prostorových nerovností a identifikaci „horkých zón“ nerovností.
Intervence
Vypracovat doporučení pro zmírnění nerovností prostřednictvím cíleného městského plánování a veřejných politik.
3. Hrozby a odolnost měst
Cílem třetího výzkumného záměru je prozkoumat, jak se města historicky přizpůsobovala hrozbám a krizím (např. klimatickým, sociálním, politickým) a identifikovat osvědčené strategie, které lze využít pro posílení odolnosti současných měst.
Historické adaptace
Studovat historické reakce měst na hrozby, jako jsou epidemie, přírodní katastrofy či válečné konflikty.
Moderní resilience
Navrhnout strategie založené na historických poznatcích pro zvládání současných krizí, jako jsou klimatické změny, migrace nebo urbanistické problémy.
Role veřejného prostoru
Zkoumat, jak veřejné prostory přispívají k posilování resilience měst a komunit.
Podpora udržitelnosti
Vypracovat praktické modely pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti a odolnosti měst.
Cíle projektu
Z hlediska dlouhodobého přínosu má projekt potenciál nejen posílit postavení české vědy v mezinárodním měřítku, ale také nabídnout konkrétní modely a doporučení pro řešení současných problémů městského života. Jeho výsledky mohou sloužit jako podklady pro veřejné politiky zaměřené na inkluzivitu, udržitelnost a demokratizaci městského prostoru.
Projekt Urbanita si klade následující klíčové cíle:
1. Realizace výzkumných záměrů
Projekt se zaměřuje na tři hlavní oblasti výzkumu (veřejný prostor, nerovnost, hrozby a odolnost), jejichž výsledky budou publikovány v odborných studiích. Tyto záměry přispějí k hlubšímu pochopení dynamiky vývoje českých měst a nabídnou praktická doporučení pro správu městského prostoru.
2. Budování excelentního výzkumného týmu
Do projektu je zapojeno více než 45 odborníků a odbornic z různých oborů a institucí. Každý výzkumný záměr propojuje zkušené vědce se zahraničními zkušenostmi, juniorní badatele a studenty, čímž dochází k oborové i generační spolupráci.
3. Internacionalizace české urbánní historiografie
Projekt usiluje o navázání intenzivní spolupráce se zahraničními výzkumnými institucemi a badateli. Tato spolupráce zahrnuje společné konference, workshopy, výměnu znalostí, zapojení zahraničních vědců a podávání mezinárodních grantových žádostí.
4. Popularizace vědeckých výsledků
Důraz je kladen na efektivní komunikaci výsledků výzkumu širší veřejnosti, a to prostřednictvím publikací, přednášek, interaktivních workshopů a spolupráce s městskou správou. Cílem je podpořit participativní plánování měst a zvýšit povědomí o významu historického kontextu v současném městském prostředí.
5. Modernizace výzkumné infrastruktury
Projekt zahrnuje pořízení špičkového technologického vybavení, například ručních laserových skenerů a grafických pracovních stanic, které umožní detailní 3D digitalizaci městských lokalit a analýzu historických struktur.
6. Zavedení doktorského programu urbánních studií
Ve spolupráci všech zúčastněných institucí je plánováno vytvoření doktorského programu zaměřeného na interdisciplinární výzkum měst, který by v budoucnu vychovával další generaci odborných badatelů a badatelek v této oblasti.
Spolupracující instituce
Projekt se realizuje ve spolupráci tří institucí: Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i., Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Filosofického ústavu AV ČR v.v.i. Tyto instituce sdružují badatele a badatelky z různých oborů, čímž zajišťují interdisciplinární přístup a maximální kvalitu výzkumu.