Publikováno 25. 5. 2026

Vyhlášení výzvy do tematického čísla "Urbanity: Debates on the 'Essence' of the City in the Late Twentieth and Early Twenty-First Centuries"

Urbanita by ze své samotné definice měla tvořit podstatnou kvalitu města jako takového. Přesto se již od 60. a 70. let začaly objevovat obavy z úplného zániku urbanity či oslabování městského charakteru města, často v souvislosti s kritikou funkcionalistického urbanismu. Na mezinárodní úrovni tato kritika nevycházela pouze z prostředí architektů a urbanistů, ale také od sociálních vědců, humanitních badatelů či novinářů. Mezi její představitele patřili autoři tak rozmanití jako Jane Jacobs, Kevin Lynch, Christian Norberg-Schulz, Christopher Alexander, Aldo Rossi či bratři Krierové. Historik urbanismu Françoise Choay dokonce položil otázku, zda město vůbec ještě existuje. Tyto a podobné úvahy metodologicky vycházely z poznatků fenomenologie, urbánní morfologie, sociologie nebo psychologie vnímání. Téma urbanity – respektive přesněji její ztráty – se od 80. let začalo objevovat také v odborných debatách bývalého sovětského bloku, především v souvislosti s kritikou masové bytové výstavby panelových sídlišť. Příkladem z Československa byl i projekt Urbanita vyhlášený zkraje roku 1986 Technickým magazínem, který vyústil červnovou výstavou v galerii Jaroslava Fragnera v Praze.

V dalších debatách – které pokračují dodnes – se jako zásadní téma začal prosazovat veřejný prostor jako nositel urbanity (Jan Gehl nebo mezinárodní soutěž European Prize for Public Space). Multidisciplinární přístup k jeho utváření, tedy placemaking, často čerpal z komunitních iniciativ. Vedle pozornosti věnované formálním či strukturálním znakům urbanity se posilovalo také její chápání jako sociálního a politického konceptu; předmětem analýzy se staly otázky její kontroly mocí (David Harvey) či vztahu mezi urbanitou a komunitou (Richard Sennett a jeho rozlišení mezi ville a cité). Zároveň však tyto snahy o renesanci urbanity přitahovaly i kritiku z vlastních řad, která v některých jejích podobách spatřovala nostalgické lpění na minulosti. Takové pojetí urbanity a tradiční představy o městě problematizoval například Rem Koolhaas ve své eseji „The Generic City“.

Cílem tematického čísla časopisu A&U je reflektovat proměny chápání urbanity jako konceptu v odborných debatách posledních desetiletí a ověřit její životaschopnost a potenciál v současnosti. Ústřední otázkou je, zda jsme dnes svědky renesance urbanity, jejího rozpadu, nebo vzniku jejích zcela nových forem. Mezi relevantní dílčí otázky patří:

• Jaký je vztah mezi fyzickým a sociálním pojetím urbanity? Jaké jsou dnes určující znaky urbanity?
• Jakou roli v úpadku či zachování městského charakteru hrají současné proměny urbánní krajiny (narůstající měřítko megalopolí, rozpouštění města do suburbánního rozrůstání, proměny prostorového uspořádání různých funkcí) a jak odrážejí civilizační změny (dominance mobility a virtuálních vztahů v komunikaci, segregace městských území, gentrifikace, overturismus apod.)?
• Do jaké míry je idea urbanity závislá na evropské tradici? Existují kulturní rozdíly v pojetí urbanity? Jaký gender urbanita nabývá?
• Jak se v nedávné historii vyvíjela teoretická pojetí urbanity a které klíčové osobnosti v tomto vývoji sehrály významnou roli.

Vítáme také analýzy konkrétních fenoménů a událostí ilustrujících důležité momenty debat o urbanitě v posledních desetiletích, ať už ve formě lokálních iniciativ nebo autorských intervencí.

Číslo je otevřeno zejména příspěvkům zaměřeným na prostor střední, východní a jihovýchodní Evropy, ať už se soustředí na chápání a roli urbanity v období pozdního socialismu, nebo na význam urbanity v letech postsocialistické transformace.

Vřele vítáme také příspěvky studujících doktorských programů a začínajících výzkumníků a výzkumnic. Jazykem tematického čísla je angličtina.

Abstrakty do tematického čísla prosím posílejte skrze online formulář na stránkách časopisu Architektúra a Urbanismus

Termíny:

• Vyhlášení výzvy: 20. 5. 2026
• Uzávěrka abstraktů: 22. 6. 2026
• Oznámení o přijetí: 6. 7. 2026
• Uzávěrka celých studií: 30. 11. 2026
• Vydání čísla časopisu: 10/2027

Editory tematického čísla jsou Petr Kratochvíl a Petr Roubal, speciální číslo vzniká v souvislosti s projektem Urbanita i s odkazem na akci Urbanita 86.