Publikováno 28. 5. 2026

Výzvy a limity post-socialistického veřejného prostoru: Reportáž z přípravy audiovizuálního projektu

Urbánní krajina post-socialistických měst

Třídílný videoprogram nabízí pohled na transformaci veřejného prostoru ve třech hlavních městech bývalého socialistického bloku – v Praze, Varšavě a Sofii, jejichž ikonosféra a městská tkáň jsou dodnes silně ovlivněny transformačními procesy 90. letech 20. století: nástupem neoliberální městské správy, privatizací a plným přijetím výdobytků globalizace. Projekt v dokumentovaných městech sleduje dynamiky, které významně mění vnitřní sociální fungování města i vnější charakter urbánní krajiny, zejména procesy developerské zástavky, gentrifikace, překotného rozvoje turismu nebo korporatizace veřejného prostoru.

Tyto (a další) změny vedou k nástupu nových aktérů a vzniku nových vztahů, které ovlivňují veřejný prostor na jeho materiální i nemateriální úrovni. Reportáže ukazují na jedné straně stále důležitější roli developerů a privátních subjektů. Na straně druhé dávají prostor občanské společnosti a městským aktivitám budovaným zespoda. Dokumentují činnost nevládních organizací, aktivistických skupin či sousedských sdružení, jež trvale nebo dočasně mění městský prostor.

Pět témat pro komparativní zkoumání

Metoda dokumentace napříč jednotlivými městy má za cíl nabídnout mezinárodní srovnání a oslovit publikum mimo akademickou obec. Mapování stavu veřejného prostoru je rozděleno do pěti tematických bloků. Každá epizoda začíná historicko-urbanistickým úvodem, který představuje změny v dané městské krajině za poslední tři dekády. Druhý blok se ptá: „Komu patří město?“ a zajímá se o vztahy mezi městskou správou, soukromými investory a občanskými aktéry. Třetí část se zaměřuje na specifické projevy gentrifikace a zkoumá momenty její akcelerace. Čtvrtý blok se věnuje občanským a uměleckým intervencím do veřejného prostoru. Poslední část každé reportáže se zaměřuje na fenomén umění ve veřejném prostoru. Reflektuje jak prezentaci a působení současného umění ve veřejném prostoru, tak nezapomíná ani na veřejné umění socialistické éry.

Optikou historie, sociální geografie i uměleckých akcí

V červnu 2026 se dokončuje natáčení materiálů pro pražskou reportáž. Natáčení dosud proběhlo na šesti místech Prahy, například na střeše Památníku Vítkov na Žižkově, v okolí nové zástavby u Masarykova nádraží, v libeňských docích, na Nuselském mostě nebo v centru městské části Palmovka. Ke spolupráci na natáčení byli přizváni historikové architektury a urbanismu Richard Biegel a Karolína Jirkalová, sociální geografka Michaela Pixová, antropoložky Anna Mírková (Jezevky) a Lída Bőhmová (Iniciativa nájemníků a nájemnic), zástupci sdružení Auto*Mat Petr Štádler a Michal Kalina, kurátorky Šárka Zahálková (festival m3) a Jitka Hlaváčková (GHMP) a umělci Oskar Helcl a Markéta Kinterová.

V září 2026 proběhne natáčení ve Varšavě, které se uskuteční ve spolupráci s teoretikem a kritikem Krzysztofem Pijarskym. Na jaře 2027 realizační tým vycestuje do bulharské Sofie s místní podporou politoložky Jany Tsonevy. Veřejnost bude moct sérii video reportáží sledovat od prosince roku 2027 na online portálu Artyčok.tv a také v rámci série lokálních i mezinárodních veřejných projekcí.